Alberto Moravia - Horalka

Maturitní rozbor románu Horalka od italského neorealistického spisovatele Alberta Moravia.

Autor:

- 1907-1990, Itálie (2. polovina 20. století)
- představitel italského neorealismu
- spisovatel, novinář, literární kritik
- Žid (během 2. světové se skrýval → motivy skrývání se před válkou je zastoupený i v Horalce) 

Dílo:

- původní název: La Ciociara (vyšlo italsky)
- rok vydání: 1957
- obecně v dílech: motivy odcizení se, vliv nudy na člověka, antifašistická a sexuální tématika
- místa: válečná a poválečná Itálie
- oceňován pro: schopnost vcítit se do situace prostého lidu v krizi (hlavně žen), přesvědčivost líčení
- další díla: Římanka (román o prostituce Adrianě), Neposlušnost, Římské povídky
- Horalka je Moraviovo nejúspěšnější dílo, napsáno až po Římance – už byl známým autorem

Historické souvislosti:

- 2. světová válka: 1939-1945
- Benito Mussolini - radikální fašistický diktátor (diktátorem 1925-1943, předtím premiérem), zprvu stál ve 2. SV na straně Německa, po r. 1943 se ale Itálie přidala ke Spojencům (více na Wikipedii)

Literárně-historický kontext obecně:

- ovlivnění 2. světovou válkou
- krize v mezilidských vztazích → pocity ohrožení, vykořenění, odcizení....
- snaha o revoltu a distancování od vládnoucí elity
- rozvoj vědy, techniky → racionální přístup x snaha navrátit se k mýtům
- katastrofické vize (Golding – Pán much)
- rozvoj populární literatury (autoři sází na jistotu, do literatury se vkrádá marketing, knihy jsou čtenářsky nenáročné)
- mizí rozdíly vysoké x nízké umění
- formální experimenty

Neorealismus:

- 40. a 50. léta v Itálii
- projevy ve filmu, v literatuře a malířství
- návrat k realismu (pravdivé líčení situace poválečné Itálie)
- témata: život prostých lidí,dokumentárnost, hodnověrnost
- forma:deníky, paměti
- další představitel: Carlo Levi (zajímal se o problematiku zaostalého jihu Itálie), dílo např. román Kristus se zastavil v Eboli

Další světové proudy: 

- beat generation – USA, 50.-60. léta – mladí lidé bouřící se proti konvencím a konzumu; témata jako sex, drogy, jízda autem; svoboda, tuláctví ; v knihách naturalismus, extáze, obscénnost, rušení klasického řádu; autoři Allen Ginsberg (sbírka Kvílení), Jack Kerouac (román Na cestě)
- rozhněvaní mladí muži – Anglie, 50. léta, mladí vysokošoláci kritizující konvence a společenskou hierarchii; klidnější a konzervativnější než beatnici; autobiografické prvky; hlavní hrdinové se nakonec (stejně jako autoři) začlení do kritizované společenosti; autor Kingsley Amis (román Šťastný Jim)
- magický realismus – latinskoamerická próza 50. let; silný vliv mýtu, prolínání snového a existujícího světa; autor: Gabriel Garcia Marquez (román Láska za časů cholery)
- dále: existencionalismus (A. Camus); nový román; absurdní drama (A. Jarry – Král Ubu, S. Beckett – Čekání na Godota), postmodernismus (U. Ecco, V. Nabokov)

Česká poválečná literatura:

- obecně: politické čistky, procesy, cenzura, pálení knih, emigrace autorů
- 60. léta – pražské jaro (rehabilitace některých autorů), 1968 – normalizace, opět zákaz →  vedlo k vytváření exilových nakladatelství
- tři směry: literatura oficiální (Ota Pavel, Bohumil Hrabal), samizdatová (vycházelo svépomocí ) a exilová (hlavně vydavatelství 68 publisher – Josef Škvorecký, Toronto; autoři jako Arnošt Lustig, Milan Kundera) + poezie (např. Seifert)

Hlavní postavy:

- Cesira – vypravěčka románu; temperamentní vdova, žijící jen se svou dcerou, v níž vidí anděla. Nepříliš vzdělaná, ale má přirozený selský rozum; vede v Římě obchod po svém muži. Byla vychována na venkově. Je tvrdohlavá, soběstačná, s velmi přímým chováním a citem pro spravedlnost. Válku vnímá jako zlo, ale nezajímá se o ni; podstatný je pouze obchod a dcera.
- Rosetta – dcera Cesiry, 18 letá naivní dívka, velmi pobožná, nekonfliktní a srdečná. Vychována jeptiškami; má mírné a tiché chování, velmi matce pomáhá. Války ji ale změní.
- Michele - mladý inteligentní muž, se kterým se Cesira s Rosettou potkávají v horské vesnici. Na rozdíl od svého otce, venkovského obchodníka, je Michele sečtělý a vystudovaný, o válku se aktivně zajímá, fašisty chápe jako zlo. Je zastřelen Němci.
- Concetta – vesničanka bydlící ve Fondi se svými syny, které ukrývá; je prostá, nevzdělaná, hrubá a přetvařuje se, aby z Cesiry vyždímala co nejvíce peněz

Děj:

- Román začíná v Římě v polovině roku 1943 a mapuje ještě část 44. roku - dokumentuje konec 2. světové války a poválečné události.
- Itálie začíná být vyždímaná, lidé nemají zásoby jídla, ceny závratně rostou... Cesira s dcerou pašují zboží z venkova do města. V létě se v důsledku bombardování vydávají na venkov, aby zde počkaly do konce války – 2-3 týdny, které se ale protáhnou na několik měsíců. Několik dní žijí ve městě Fondi u vesničanky Concetty a jejích synů, poté se stěhují do hor do vesnice Svatá Eufemie, kde se schovávají stejně jako někteří další obyvatelé měst. Bydlí tu v malé chýši bez možnosti tekoucí vody a pořádného jídla. Společnost jim dělá jen mladík Michele, rodiny, které utekly z města a se kterými si nemají co říct, a pak několik prostých rodin.
- Za podnájem i za všechno ostatní platí nemalé částky. Nejsou potraviny, časté je bombardování přilehlého města i samotné vesnice.  Ženy si dělají vycházky do hor a Cesira si uvědomuje, jak jiný je tu život, když člověk řeší základní existenční potíže. Doufají, že válka brzy skončí – a je jim jedno, kdo vyhraje.
- Když Američané Itálii osvobodí, situace je stále špatné – Američané sice rozdávají jídlo a oblečení, to ale nestačí. Ženy chtějí do Říma, ale ten je stále obsazený fašisty, takže sestupem do Fondi ztrácí i střechu nad hlavou. Ve vesnici Concetiných rodičů je navíc Rosetta znásilněná tlupou vojáků.  Rosetta se touto událostí mění, stává se uzavřená a nekomunikativní. Po návratu zpět do Fondi ke Concettě a jejím synům začne výměnou za oblečení a boty šlapat. Cesira je zoufalá a chce se co nejdříve navrátit domů. Při návratu do Říma je jeden z jejích milenců zavražděn. Ženám se vrací "ukradené city" a doufají, že vše bude jako dřív. Závěr knihy provází naděje.

Srovnání s Římankou

- napsal Alberto Moravia v roce 1947 (před Horalkou)
- hodně podobenství: obě knihy napsány z pohledu hlavních hrdinek, jednoduchých a nevzdělaných žen (Adriana, hl. postava v Římance, je prostitutka), vykreslení vztahu matka-dcera (u Římanky problematický, u Horalky až na závěr knihy harmonický), hrdinky jsou mladé a nezralé dívky, které události mění v dospělé ženy; podobný je i jazyk
- hlavní rozdíl: v prostředí (Horalka - prostředí hor, Římanka - prostředí Říma), u Římanky větší smyšlenost děje (detektivní záplatka) a větší gradace, naopak Horalka vyznívá spíše jako pravdivá výpověď

Kompozice díla:

- forma: próza, žánr: román (román = nejrozsáhlejší z prozaických žánrů, děj je spletitý, postavy se vyvíjejí)
- téma: dopad válečných událostí na prosté obyvatelstvo
- psáno jako zpověď Cesiry v ich-formě
- ledabylý styl, jednoduchý jazyk – hovorové i vulgární výrazy, metafory, častá přirovnání
- postup vyprávěcí a popisný , retrospektivní vnímání; málo přímé řeči a hodně popisů
- přesvědčivě napsáno; vývoj vztahu matka – dcera, obnažení pravých lidských charakterových vlastností
- pozadí: autorova zkušenost se skrýváním v horách během 2. světové – tvrdý život, strádání, promíchání společenských vrstev v horách
- hlavní poselství: odsouzení války; upozornění na lhostejnost společnosti, na ničení mezilidských vztahů
- název: není doslovný, znamená spíše "žena z okolí Ciociarie" (tam se příběh odehrává)
- adaptace: 2x zfilmováno, v obou verzích hraje Sophia Loren (poprvé dceru, podruhé matku)
- tématicky podobné dílo: např.Guy de Maupassant - Kulička (námět války a prostituce, napsáno v roce 1880, realismus)