Knížky: květen - červenec 2014

Jak na to koukám, se čtenářským deníkem se dostávám do pořádného skluzu. Tak to rychle napravme. :) Pro dnešek recenze na knihu Mým marodům (Jan Hnízdil), Nebezpečné známosti (Choderlos de Laclos), Petrolejové lampy (Jaroslav Havlíček) a na závěr něco na odlehčení - Lady Fuckingham (Oscar Wilde).

Mým marodům
Jak vyrobit pacienta

autor: Jan Hnízdil
nakladatelství: Lidové noviny
rok vydání: 2010

Útlá, ale výživná knížka, přináší výbor ze sloupků a fejetonů sepsaných převážně pro Lidové noviny v letech 2006-2010. Tématem je přílišná modernizace medicíny, kdy pacienti chodí do ordinace jeden za druhým a zcela se pak zapomíná na elementární lidský přístup. Spousta nemocí je přitom psychického rázu, kdy k uzdravení stačí povzbuzení lékaře a změna životního stylu. Autor, uznávaný lékař psychosomatik, líčí problém "trvale nevyléčitelných pacientů", upozorňuje na  zaujatost farmaceutických firem, jejichž jediným cílem je vydělat co nejvíce na uměle získaných nemocných, špinavost a zkorumpovanost celého systému, i na problémy s doppingem ve sportu a "nemocnou" atmosféru kolem neupřímných politiků. Vše je doloženo studiemi, stejně jako vlastními postřehy, přesto je ale kniha velmi lidsky napsaná, nejde o žádné odborné čtení.

Kniha je rozdělená na několik částí, kde nejzajímavější mi přišla rozhodně ta první, ve které autor líčil konkrétní případy ze své ordinace. Naopak část o údajné psychické nemoci Klause mi přišla místy až úsměvná... Články v novinách byly publikované na aktuální témata, dnes mnohdy neaktuální, a při četbě jsem proto občas tápala, na co konkrétně autor narážel. Knížka každopádně hodnotím jako přínosnou a donutila mě zamyslet se nad vlastním zdravím. Hnízdil píše s nadhledem, až z toho mrazí. Protože jak řekl již Voltaire: "Lékař je člověk, který podává léky, i nichž ví jen velmi málo, k léčbě nemocí, o nichž ví ještě méně, lidem, o nichž neví vůbec nic."

ukázka:  09/2008 - Stůněme podle televize

Ještě nikdy jsme nebyli vystaveni takovému přívalu zdravotnických informací. Ještě nikdy nevyráběly farmaceutické firmy takové množství léků. Ještě nikdy jsme tak často, všestranně a kvalifikovaně nestonali. Jak je to možné? Kde udělali soudruzi chybu? Stát převzal naprostou zodpovědnost za nemocné a jejich léčení. Pacienti se zodpovědnosti naopak masově zřekli. Za většinu potíží si přitom můžeme sami. Medicínská propaganda se nás ale snaží přesvědčit, že potřebujeme hlavně doktory a prášky.

Nebezpečené známosti

autor: Choderlos de Laclos
nakladatelství: LEDA
rok vydání: 2013
původní název: Les liaisons dangereuses 
poprvé vydáno: 1782
překlad: Dagmar Steinová

Tomuto báječnému epistolárnímu románu byl před měsícem věnován samostatný článek - pro čtení klikněte ZDE.

..

Petrolejové lampy

autor: Jaroslav Havlíček
nakladatelství: LEDA
rok vydání: 2013 (1. vydání r. 1944)

Petrolejové lampy jsou dost vážný psychologický román se zajímavým námětem. Protože jsem viděla dříve film než četla knihu, byla jsem z knížky trochu zklamaná. Příběh je na jednu stranu velmi poutavý a dobře se čte, na druhou stranu jsem od něj očekávala více emocí. Zatímco filmové zpracování je dramatické a závěr jsem div neobrečela, knížka měla gradaci podstatně slabší a navíc skončila velmi otevřeně (volně na ni navazuje román Vlčí kůže). Petrolejové lampy jsou tedy jedním z mála děl, kdy z uměleckého hlediska doporučuji spíše film než knihu. Stále ale jde o velmi známou českou klasiku, kterou si stojí za to přečíst.

Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století v Jilemnici, malém izolovaném městečku. Štěpka Kiliánová vyrůstá jako městská slečinka, dcera stavitele Kiliána a bývalé selky z Vejrychovska. Dnes bychom řekli, že se hlavní hrdinka narodila ve špatné době na špatném místě. Je nehezká, mezi dětmi neoblíbená, nejraději proto pobývá na statku s bratranci Janem a Pavlem. Ačkoliv má ráda společenost, osamělá je i během dospívání - s  vrstevníky si příliš nerozumí, je hlučná, výstřední a jediná spřízněná duše Pavel brzy odjede do vojenské školy. Zatímco se její spolužačky vdávají, ona marně touží po miminku. Dokonce ani velké věno nedokáže pomoci tomu, aby si ji někdo vzal.

Štěpce je nakonec přes 30 a její naděje na mateřství pomalu pohasínají. Tou dobou se ovšem Pavel vrací z vojny a Štěpku si začne namlouvat. Netrvá dlouho a i přes protesty rodiny Vejrychovsko zažívá ohromnou svatbu. Štěpka bohužel až příliš pozdě pochopí, že svatba byla jen "na oko" kvůli penězům a k naplnění manželství nikdy nedojde. A právě zde dochází k dramatické změně její osobnosti.

ukázka: Štěpka a Groman
Štěpku tato sebeobžaloba hluboce dojala. Najednou shledala, že také ona je výjimečně protivná, neoblíbená, hádavá, od ostatních lidí odlišná. Rozpomněla se na všechny chvíle, kdy se cítila osamělá a nemilovaná. Jako dítě neměla přítelkyně, jako dívka nepoznala lásku. Byla dcerka ze zámožné rodiny, kde se nikdy nepromluvila vlídného slova, kde vzájemné sympatie byly mlčenlivé a strohé.

Lady Fuckingham

autor: Oscar Wilde
rok vydání: 2011
nakladatelství: Československý spisovatel
původní název: Lady Fuckingham (Or They All Do It)
překlad: Jakub Kaifosz
poprvé vydáno: 1879-1880

Autorství této erotická novely je přisuzováno Oscaru Wildeovi, kdo za ní ovšem stojí v reálu až tak jisté není. Kniha poprvé vyšla na pokračování v časopise The Pearl již na konci 19. století. Mistrně dekadentní dílo, napsané s nadsázkou a nadhledem, originalitou oplývající a vtipně gradující od lehkých lesbických hrátek až po ...hmm hmm... tvrdší záležitosti. No řekněte, už jen ten obal knihy! :)

Hlavní hrdinkou je Beatrice Fuckinghamová, která těsně před svou smrtí svěřuje své milostné paměti panu Waltrovi. A tak se čtenáři dozvídají vše o sexuálním životě mladé Beatrice, od samých začátků na internátní škole, kde ji zaučuje její starší spolužačka, přes založení Venušina spolku, místa na erotická setkávání mladých, až po oficiální představení Beatrice u dvora a její značně perverzní manželství. Všechny praktiky jsou líčené velmi neotřele a zábavně, že jsem při čtení jen těžko potlačovala záchvaty smíchu, a knížku na odreagování vřele doporučuji.

ukázka: (musím říct, že vybrat ukázku, kde by nebylo nic "závadného", byl dost kumšt :))
Dalšího dne jsem se s Fredovou pomocí dozvěděla, že můj první partner byl Charlie Vovascour, který si je jistý, že se během včerejších událostí dokonce propojil i se svou vlastní sestrou, což přiznala i ona, ačkoliv si myslela, že on o tom neví. Pokušení jejího bratra pro ni bylo příliš. Orgie z nás učinily tajné společenství přátel a kdokoliv se od té pověstné slavnosti jen zeptá: "Pamatujete na Fredovy narozeniny?", může se svobodně oddávat milostným hrátkám s kýmkoliv, kdo šifru pochopí, a i já jsem od té doby zažila nejeden podobně nádherný večírek.

Která kniha z dnešního výběru vás zaujala nejvíce?