Epistolární román z konce 18. století vás vtáhne do francouzské vyšší společnosti, kde se maska noblesy a počestnosti mísí se značně uvolněnými libertinskými mravy v soukromí honosných pokojů. A že je de Laclose pořádná zábava číst!
V rukou jsem měla vydání z nakladatelství LEDA z roku 2013 v překladu od Dagmar Steinové. Kniha byla poprvé vydaná ve francouzštině pod názvem Les liaisons dangereuses v roce 1782. Rozruch svou nestoudnou kritikou francouzské morálky vzbudila pořádný. Román je epistolární, psaný v dopisech.
přebal knihy a podobizna autora (zdroj)
Hlavními postavami jsou vikomt Valmont a markýza de Merteuil, dva dobře zaopatření šlechtici, které spojuje nadšení pro pohrávání si s city druhých. Pod různými záminkami je omotávají do lstí, bezostyšně svádí a následně je od sebe s pohrdáním odvrhují. Zatímco Valmontova pověst lamače dívčích srdcí je všeobecně známá, markýza si na veřejnosti zachovává zdání naprosté počestnosti, jak se k jejímu stavu sluší. Z jejich vzájemné korespondence, zpočátku plné naoko hraných láskyplných obratů náklonosti, začíná pomalu prosakovat touha ovládnout, přelstít a zničit jeden druhého.
Děj románu začíná, když se paní de Volanges rozhodne provdat svoji mladičkou dceru Cecilii jednomu postaršímu hraběti. Markýza má na hraběte spadeno, Valmont zase nemá v lásce paní de Volanges, a tak si oba spiklenci domluví plán, že se nic netušícím nepřátelům pomstí právě na Cecílii, a to tím, že ji Valmont svede. Do mladé dívky se v mezičase zamiluje mladý rytíř Danceny, který se stává dobrou loutkou pro špinavou hru Valmonta a Merteuil. Zamiluje se ovšem i do té doby kamenný Valmont - do šťastně vdané paní de Tourvel, trávící léto na zámečku své staré tetičky paní de Rosemonde, kam je shodou okolností poslána i mladá Cecílie poté, co je prozrazena její milostná korespondence s Dancenym. Na první pohled snadná pomsta ze strany markýzy a vikomta se tak stává hrou bez pravidel, zato však až s příliš mnoha zapletenými city.
Děj románu je plný nečekaných obratů děje, které dokresluje i výborná psychologie Valmonta a markýzy de Merteuil. Nebezpečné známosti považuji za vskutku geniální dílo. Na to, že je román psaný v dopisech a obsahuje velké množství vedlejších postav, se v něm překvapivě dobře orientuje, každá postava má vlastní styl uvažování i psaní, a navíc až do posledního okamžiku netušíte, jak se síť milostných zápletek vyvrbí. Čtivé i po 200 letech od vydání, velice příjemná klasika, zvláště pokud si potrpíte na kudrlinkový (místy až přehnaně teatrální) styl literatury z období baroka.
Kdo by se nezachvěl při pomyšlení, jaké neštěstí může způsobit jediná nebezpečná známost! A kolik bolesti by si člověk ušetřil, kdyby předem uvažoval! Která žena by neprchla před prvním oslovením svůdce? Která matka by mohla bez rozechvění připustit, aby s její dcerou hovořil někdo jiný než ona? Podobné úvahy však vždycky přicházejí, až když je pozdě, a jedna z nejvýznamnějších pravd, a zároveň snad jedna z nejobecněji uznávaných, zůstává ututlána a není nikterak k užitku ve víru našich lehkovážných mravů.
(dopis od paní do Volanges pro paní de Rosemonde)
Nebezpečné známosti působí jako magnet pro tvůrce divadelních představení, zejména baletu. Já jsem byla na představení v brněnském Janáčkově divadle už někdy v roce 2012 (více zde), o něco známější je současná taktéž baletní inscenace Valmont ve Stavovském divadle. Podobné je to i s filmy - známějších filmových adaptací je zatím šest. Jednu má na svědomí Miloš Forman (film Valmont, 1989), moc se mi líbila i verze vzniká o rok dříve s Glen Close a Johnem Malkovichem v hlavních rolích.
A kdo za slavným románem v dopisech stojí? Choderlos de Laclos se narodil roku 1740 ve francouzském Amiens a většinu života působil jako důstojník armády. Aktivně se účastnil Velké francouzské revoluce, díky které málem skončil pod gilotinou, a zemřel za Napoleonova obléhání Tarentu v roce 1803. Mimo zmiňovaný román mu byly publikovány Úvahy o vlivu Vaubanova génia, zbylé spisy nedokončil. Nebezpečné známosti se staly velice populární již v době vydání, ačkoliv byl jejich obsah na tehdejší dobu značně skandální.
Četli jste knihu nebo viděli některé z filmových zpracování? Lidé se od dob napsání románu vůbec nezměnili, že? :)