Arnošt Lustig - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Maturitní rozbor novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou od Arnošta Lustiga.

O autorovi:

- 1926-2011
- česká literatura 2. pol. 20. století, exilová próza
- žid, zažil 3 koncentrační tábory → častý námět v knihách
- po válce novinář, válečný zpravodaj (za izraelsko-arabské války), po 1968 emigrace do USA

Dílo:

- Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou napsána 1964
- nejvíce publikoval v 60. letech; poslední dílo vyšlo 2010
- obecně: téma holokaustu, mezní životní situace lidí, atmosféra napětí a smrti, psal formou objektivní výpovědi
- další dílo: povídky Démanty noci a Noc naděje, novela Dita Saxová, román Miláček (popisuje izraelsko-palestinský konfikt)

Historické souvislosti:

- 1939-1945 - 2. světová válka
- židovská otázka, koncentrační tábory... 
- 1948 - v Československu oficiální nástup komunismu (konec politické plurality) → cenzura tisku
- 60. léta - pražské jaro - omezení cenzury, rehabilitace některých autorů
- po 1968 období normalizace, opětovné zavedení cenzury
- v 90. letech po sametové revoluci uvolnění poměrů → konec cenzury, nehrozily postihy 

Literárně-historický kontext obecně:

- ovlivnění 2. světovou válkou
- krize v mezilidských vztazích → pocity ohrožení, vykořenění, odcizení....
- snaha o revoltu a distancování od vládnoucí elity
- rozvoj vědy, techniky → racionální přístup x snaha navrátit se k mýtům
- katastrofické vize (Golding – Pán much)
- rozvoj populární literatury (autoři sází na jistotu, do literatury se vkrádá marketing, knihy jsou čtenářsky nenáročné)
- mizí rozdíly vysoké x nízké umění
- formální experimenty

Světová literatura:

- beat generation – USA, 50.-60. léta – mladí lidé bouřící se proti konvencím a konzumu; témata jako sex, drogy, jízda autem; svoboda, tuláctví ; v knihách naturalismus, extáze, obscénnost, rušení klasického řádu; autoři Allen Ginsberg (sbírka Kvílení), Jack Kerouac (román Na cestě)
- rozhněvaní mladí muži – Anglie, 50. léta, mladí vysokošoláci kritizující konvence a společenskou hierarchii; klidnější a konzervativnější než beatnici; autobiografické prvky; hlavní hrdinové se nakonec (stejně jako autoři) začlení do kritizované společenosti; autor Kingsley Amis (román Šťastný Jim)
- neorealismus - Itálie, 40.-50. léta, návrat k realismu a pravdivému líčení událostí, autor Alberto Moravia (román Horalka)
- magický realismus - hlavně latinská Amerika od 50. let dále, tradice mytologie, prolínání snů a reality, autor Gabriel G. Márquéz (román Láska za časů cholery)
- dále: existencionalismus (A. Camus); nový román; absurdní drama (A. Jarry – Král Ubu, S. Beckett – Čekání na Godota), postmodernismus (U. Ecco, V. Nabokov)

Česká poválečná literatura:

- obecně: politické čistky, procesy, cenzura, pálení knih, emigrace autorů
- 60. léta – pražské jaro (rehabilitace některých autorů), 1968 – normalizace, opět zákaz →  vedlo k vytváření exilových nakladatelství
- tři směry: literatura oficiální, samizdatová (vycházelo svépomocí ) a exilová (hlavně vydavatelství 68 publisher – Josef Škvorecký, Toronto) + poezie
- oficiální proud: Bohumil Hrabal (novely Obsluhoval jsem anglického krále a Ostře sledované vlaky), Ota Pavel (příroda, autobiografické dílo, poetické vyprávění, lidské a prosté příběhy; autobuografie Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců); Bohumil Fuks (psychologický horor Spalovač mrtvol), Václav Kaplický (historický román Kladivo na čarojědnice)
-  samizdat, exil: Arnošt Lustig, Josef Škvorecký (povídkový soubor Prima sezóna), Milan Kundera (žert se mění v tragický závěr, sakasmus, ironie, erotika; romány Žert aNesnesitelná lehkost bytí)
- poezie: Jaroslav Seifert (sbírka Přilba z hlíny), Stanislav Neumann (sbírka Píseň o lásce a nenávisti)

Hlavní postavy:

- Kateřina Horovitzová – 19letá dívka, krásná tanečnice, židovka. Má být i s rodinou a 6 sestrami poslána do plynu. K Hermanovi cítí odstup a úctu. Snaží se zachránit sestry, je zmatená a má strach. Nakonec je jediná, kdo se vzmůže na odpor.
- Herman Cohen – mluvčí Židů. Rozumný starší muž, který věří, že vše dobře dopadne; snaží se zachránit co nejvíce lidí včetně Kateřiny rodiny.
- Bedřich Brenske – cílevědomý velitel, dobrý manipulátor, snaží se z Židů vypáčit co nejvíce peněz. Tváří se jako rozumný a čestný člověk, ale Němce poslouchá na slovo a ve skutečnosti celou dobu lže.
- krejčí a rabín – židovské postavy důležité pro pochopení děje - naznačují, co se stane (ale hlavní postavy jejich sdělení nechápou); modlí se za spásu duší, hlavně pak za mladou a naivní Kateřinu

Děj:

- Do Osvětimi přijíždí 20 bohatých židů, zajatých v Itálii, kteří mají být vyměněni za německého vojáky. Jejich mluvčí Herman Cohen si všimne přijíždějící Kateřiny Horovitzové a  "odkoupí" ji. Na starost je dostane Bedřich Brenske; sežene jim ubytování v synagoze a krejčího na cestovní oblek. Kateřina vymýšlí plán, aby osvobodila rodinu, neví totiž, že už jsou mrtví. Zkusí jim poslat přes krejčího vzkaz na dně kufru.
- Cestují zatemněným vlakem do Hamburku, pak mají pokračovat lodí do Ameriky. Brenske z židů postupně mámí peníze za různé "neočekávané výdaje". Všichni jsou pečlivě hlídáni.  U lodě se dozví, že se musí vrátit kvůli Kateřině zpátky a Kateřina si musí Hermana vzít, aby mohla být zapsáno do jeho pasu. Cestou jednoho muže vojáci zabijí, když začne křičet, že všichni zemřou v plynu. Ostatní věří, že se dostanou do USA.
- Obřad je prováděn zpátky v koncentračním táboře. Brenske vydírá židy a chce další peníze.
- Aby mohli odjet do neutrálního Švýcarska (Brenske změnil trasu), musí projít desinfekcí – sprchou. Před sprchami si už všichni definitivně uvědomují, že zemřou - Kateřina jako první. Ostatní slepě poslouchají a vyslékají se. Kateřina ale odmítá tančit vojákům nahá, vytrhne jednomu zbraň a se jmény svých sester na jazyku jich několik postřelí a zabije, ačkoliv nikdy předtím pistoli v ruce nedržela. V plynové komoře jsou potom všichni postříleni kulometem. Smuteční píseň jim zpívá rabín, co hodinu předtím Kateřinu a Cohena oddával. Kateřinina mrtvola je v táboře vystavena na posměch.

Kompozice:

- forma: próza, žánr: psychologická novela (novela = prozaický útvar středního rozsahu, postavy se nevyvíjejí, děj je jednoduchý)
- er-forma, chronologická a jasně pochopitelná kompozice, postup vypravovací
- jazyk spisovný, místy přechodníky, v přímé řeči vulgarismy
- bez zbytečných popisů
- z textu dýchá velmi silný podtext křivdy a celou knihou prostupuje stále sílící beznaděj
- reálie: vychází ze 2 pravdivých událostí (1. – Němci pod záminkou vykoupení svobody získali od židovských zbohatlíků peníze z jejich kont z ciziny; 2. - polská herečka, když vstupovala do plynové komory, zastřelila vojáka a dalšího poranila)
- hlavní myšlenka: ukazuje zvěrstva páchané na židech během 2. světové války
- adaptace: film z roku 1965, režisér A. Moskalyk