Knížky: září - říjen 2012

Jana Eyrová (Charlotte Brönteová), Báječná léta pod psa (Michal Viewegh) a anglická četba zastoupená knihou On the Road (Jack Kerouac).

Jana Eyrová

autorka: Charlotte Brönteová
nakladatelství: Český spisovatel
rok vydání: 1994
překlad: Jarmila Fastrová
původní název: Jane Eyre

Jana Eyrová je známý klasický román z poloviny 19. století. Možná budete znát i dost podobné dílo Na Větrné hůrce, román Charlottiny sesty Emily. Ačkoliv je Jana Eyrová místy velmi vzdálená skutečnému životu a nemusí proto sednout každému, dle mého názoru jde o velmi působivou a čtivou knihu; sama jsem ji doslova zhltala. Pokud se na knížku chystáte, tak dál recenzi nečtěte, ať vás nepřipravím o překvapení :) Mimochodem, na motivy knihy je natočený i velmi pěkný stejnojmenný film (více na ČSFD).

Hlavní hrdinka Jana Eyrová je sirotek do svých 10 let vychovávaný u tety jako týrané a mlčky trpěné dítě. Poté, co strachy omdlí v pokoji, kde je za trest zavřená, ji teta posílá do školy - do lowoodského sirotčince, kde chovanky trpí hlady, kosí je epidemie tyfu a panují zde velmi tvrdé podmínky. Přesto je zde Jana šťastnější než u příbuzných Reedových. Rychle se učí a výuka ji baví. V Lowoodu zůstává 8 let. Vyroste se z ní nepříliš pěkná dívka, zato ale vzdělaná a inteligentní. Ačkoliv se dle konvencí chová upjatě a strojeně, ve skutečnosti je dost upřímná a přímočará. 

V 18 si podává inzerát jako vychovatelka. Odpovídá jí paní Fairfaxová ze vzdáleného hrabství, a Jana se tak stává soukromou učitelkou malé Adélky, schovanky bohatého čtyřicátníka pana Rochestra, majitele Thornfieldu. Ten je na Janu zpočátku dost protivný a jízlivý, jako koneckonců na všechny ve svém okolí, nakonec si k ní ale najde cestu a zamiluje se do ní, ona do něj též a i přes rozdílné majetkové poměry se chtějí se vzít. 

Pan Rochestrer již ale jednu ženu má - jeho manželka je šílená, proto ji nechává zavřenou v horních patrech Thornfieldu, díky čemuž si všichni myslí, že tam straší. Pravda o nešťastném manželství vyjde najevo až u oltáře, když jim známý Rochestra překazí svatbu. Jana je zdcená, utíká pryč z Thornfieldu a jako žebračka se zcela bez majetku ocitne u rodiny Riversů v domku Na blatech.

Ti se o ni postarají a přijmou ji jako svou sestru. Tři sourozenci - Marie, Diana a Jan jí seženou místo učitelky v místní škole, kde se také dozví, že jí její strýc odkázal velké dědictví. Druhým překvapením je pro ni fakt, že jsou Riversovi vzdálení příbuzní. Přesto nemá klid, myslí neustále na Rochestra. Když ji Jan "z Božího poslání" požádá o ruku, rozhodne se definitivně udělat za bývalým životem tlustou čáru.

Jana tak zjistí, že Thornfield v době její nepřítomnosti vyhořel a že Rochester sám přišel při požáru nejen o svou šílenou ženu, ale také o ruku a zrak. Žije uzavřený sám do sebe a protivný na celý svět v malém obyčejném domku. Jeho setkání s Janou je velmi bouřlivé; po nějaké době se berou a mají spolu chlapce. Je paradoxní, že Rochestrovo postižení je nakonec sbližuje ještě více - Jana je pro něj nyní nepostradatelná a on sám se stává pokorným vůči Bohu. Oba jsou vděční a šťastní.

ukázka: Odešla jsem z domu Na blatech ve tři hodiny odpoledne a brzy po čtvrté jsem stála u sloupu Whitcrossu a čekala jsem na povoz, který mě měl dovézt k dalekému Thornfieldu. V tichu těch opuštěných silnic a pustých kopců jsem jej slyšela už z velké dálky. Byl to týž povoz, z něhož jsem před rokem jednoho letního večera vystoupila právě na tomto místě - zoufalá, bez naděje, bez cíle! Zamávala jsem na něj a zastavil (...). Jakmile se dostavník rozjel k Thornfieldu, bylo mi jako poštovnímu holubu, když letí domů.

 Báječná léta pod psa

autor: Michal Viewegh
nakladatelství: Český spisovatel
rok vydání: 1995

Vieweghova satirická a značně autobiografická prvotina je stylově dost odlišná od pozdějších děl jako třeba Román pro ženy, přesto se ale čte výborně. Líčí osudy jedné pražské rodiny v letech 1962 - 1989 ve vesnici Sázava. Kniha je neskrývanou kritikou minulého režimu, ale díky vtipným historkám z mládí Kvida je velmi dobře stravitelnou kritikou, takže pokud chcete něco pohodového a lehce cynického ke čtení, rozhodně doporučuji! 

Román začíná narozením Kvida, dítěte pražské amatérské herečky a ekonoma. První vnouče v rodině si užívá pozornosti prarodičů, je nesmírně inteligentní a na svůj věk přehnaně vyspělé, vážné a sečtělé. Navíc je Kvido brýlatý a  v důsledku přehnaného vykrmování i poněkud obtloustlý. 

V roce 1968 jsou rodiče v důsledku normalizace donuceni ke stěhování z Prahy do malé vesničky Sázavy, kde pracují ve sklárně. Zpočátku bydlí na skleněné terase vily, kde je hrozná zima. Tou dobou se narodí Kvidův bratr Paco. Kvidův otec se snaží pro rodinu sehnat normální byt, začne proto hrát fotbal a dokonce koupí od stranického lídra psa Něhu, i když se psů zoufale bojí, a Kvido v 1. třídě ZŠ recituje se spolužačkou Jaruškou proletářské básničky. Otec tak dostane domek, kde bydlí ještě s babičkou Líbou, zaslouženou cestovatelkou a odpůrkyní všeho karcinogenního. Díky své "aktivitě" je Kvidův otec povýšen, takže dostává spoustu pracovních cest na západ (a také nabídky od sličné Chorvatky Mirjan). To mu, dosud necílevědomému a poněkud neschopnému muži, značně zvedá sebevědomí. Toto období ale netrvá dlouho. Po nevydařené návštěvě u bývalého kamaráda, nyní chartisty, o místo přijde a je ponížen na vrátného. Zdeptá ho to tak, že se zavře do své domácí dílny a začne si vyrábět vlastní rakev. Kvido je tou dobou na studiích ekonomie, které jej nebaví. Chodí s Jaruškou a chce se stát spisovatelem. Na radu své matky pořídí otci na "rozveselení" vnouče Aničku. Bere si Jarušku, nechává školy a stává se hlídačem objektu skláren.

Otec Kvida se upíná k ruským zprávám o konci normalizace, Paco vyroste jako pravý zálesák, matka zanedbává domácnost, Jaruška vychovává dceru a Kvido píše román o svém životě, který končí v nakladatelství. Vydán je roku 1989, kdy je Kvido zároveň přijat na FF UK. Matka i otec dostávají místa odpovídající jejich vzdělání a Kvidova kniha vychází bez cenzury. 

ukázka: Štědrý den probíhal od rána v poklidné atmosféře; nezkazila ji ani Něha, která ještě dopoledne sežrala polovinu krocana chystaného k večeři, ani Kvidova matka, která ze zbytku udělala řízky a osmažila je na karcinogení teflonové pánvi, a konečně ani babička Líba, která pak řízky s odporem spláchla do záchodu; dědečkova nezvyklá nepřítomnost totiž všechny činila mimořádně tolerantními.

On the Road

zjednodušená anglická verze - úroveň 5/6

autor: Jack Kerouac
převyprávěno: John Escott
nakladatelství: Penguin Readers
rok vydání: 2008
v českém překladu jako: Na cestě

Autobiografický román popisuje poválečnou Ameriku 50. let - kult svobody, rychlá auta, touha cestovat, hodně alkoholu, drogy a nezávazný život. Přiznávám se, moc mě to nenadchlo (zjednodušenou verzi jsem četla jen proto, že jsem ji měla povinnou do hodin angličtiny), i když sonda do tehdejší americké společnosti je to dobrá. Líbily se mi hlavně popisy krajiny - Skalisté hory, San Francisco a jiné. Co se děje týče, román mi přišel jako 100 variant téhož: "přijet - opít se - vyspat se s místní holkou - zdrogovat se - vyspat se z kocoviny - rychle odjet".

Hlavní postavou je Sal Paradise, ztělesnění Jacka Kerouaca. Ten potkává v New Yorku Deana Moriartyho, bývalého zloděje aut. Spolu s dalšími přáteli cestují po Americe tam a zpátky, kradenými i půjčenými auty, autobusy... Užívají si života, jsou věčně bez peněz, někdy si přilepšují krádežemi. Spí s lehkými holkami, berou drogy a pořádají party v cizích bytech, občas přespí u někoho známého. Chvíli Sal žije s Mexičankou a jejím synem a živí se sběrem bavlny, ale nakonec stejně nevydrží na jednom místě. Dean se v mezičase stihne seznámit se dvěma dívkami, obě si vezme, následně se s oběma rozvede a splodí několik dětí. Cest je několik, menších i větších, ta poslední končí v Mexiku. Po návratu Dean mizí. Sal přesto po celou dobu cestování z místa na místo ve skrytu duše touží po "normálním životě" - přesně tím, kterým tak okatě opovrhuje.

ukázka: Old Bull took us to all the dull bars in the French Quarter, and we went back home at midnight. That night, Marylou took all the drugs that Bull would give her, and Ed went to lie with Galatea in the big bed that Old Bull and Jane never used. Dean was smoking marijuana. I went for a walk by the Mississippi River. 

Tento výběr se mi zdá docela vyvážený, tak doufám, že si každý našel něco svého. Poslední knihou jsem ukončila svůj druhý kulturní deník. První jsem začala psát v říjnu 2007, tak si sami dokážete spočítat, kolik času se v těch dvou sešitech skrývá. Zde je fotka z úplně prvního zápisu, který jsem napsala, focená ještě pro předešlý blog :)