Na letošní srpen přišlo mé oblíbené studentské kino Scala s parádním nápadem - každý den promítali jeden film za 40 korun. A to jak filmy starší, tak i letošní novinky z různých žánrů. Nakonec jsem za srpen stihla tři filmy, konkrétně Vlk z Wall Street, Omar a na samém konci prázdnin ještě 12 let v řetězech.
Vlk z Wall Street
The Wolf of Wall Street, 2013, ČSFD
Na Vlka jsem dostala plno nadšených doporučení a navíc mě, jakožto budoucí ekonomku, velmi lákalo prostředí newyorské burzy, ve které se film odehrává. Zpětně jej hodnotím jako film, na který se můžete podívat doma na notebooku aniž byste o cokoliv přišli, a víc než těch 40 korun bych za něj asi nedala.
Celý film vypráví život Jordana Belforta, úspěšného burzovního makléře; založený je přímo na jeho vlastních pamětech (ano, Vlk z Wall Street je zcela reálná postava). Život obyčejného kluka, který se jednoho dne rozhodne, že bude vydělávat miliony, a jde si za svým cílem tak tvrdohlavě, až se mu to opravdu podaří. Nebrání se ničemu - drogám, alkoholu, prostitutkám, burzovním spekulacím, bouřlivým mejdanům... to vše v nezřízeném množství. Podobné grády, ačkoliv o něco smutnější, dostává i jeho soukromý život, a Jordan brzy sklouzává do nikdy nekončího koloběhu hazardu a velkých peněz.
Hlavní roli hraje Leonardo DiCaprio, který je v pozici Jordana správně nafouknutý, samozřejmý a svým způsobem i vtipný. Na druhou stranu, většina filmu je založena na kombinaci drogových mejdanů a záběrů na onanující zaměstnance Jordanovy firmy, a nejde tedy o žádný hlubokomyslný snímek. Za pohled na burzu, ač zkreslený, jsem ráda, celkem mě zajímalo, jak to tam vlastně funguje/fungovalo. A Jordanovy řečnické pasáže by měli povinně pouštět všem zaměstnancům call center jako motivační hovory :)
Omar
Omar, 2013, ČSFD
Tento film jsme brala spíše jen jako náhled do života na hranicích Palestiny a Izraele. O to více mě překvapil. Podle anotace jsem čekala snímek plný nešťastné lásky, ale ve skutečnosti je toto drama zaláskovaným románkům na hony vzdálené.
Příběhem provází mladý pekař Omar a jeho dva kamarádi Tarek a Amjad, kteří se snaží pokoutně bojovat proti izraelské okupaci. Po nevydařeném atentátu Omara izraelská policie chytí a donutí jej ke spolupráci, kterou Omar na oko velmi dobře předstírá, ve skutečnosti však drží se svými. Ti mu ale jeden po druhém přestávají důvěřovat a Omar kvůli tomu ztrácí i svoji milovanou Nadju, Tarekovou sestru. A on tak začíná bojovat na vlastní pěst...
Film hezky svižně "odsejpá" a není předvídatelný. Konec mě doslova a do písmene dostal, zůstala jsem na plátno koukat s otevřenou pusou. Všechno, co Omar kdy udělal, najednou během jediné vteřiny dostalo zcela nový rozměr. Drama je hodně otevřené a celkově na mě působilo místy až hrubě, stejně jako hlavní hrdina, který má své mouchy (což je jedině dobře, protože díky nim působí lidsky a "normálně"). A ačkoliv se to podle recenze možná nezdá, akčních scén je zabraných jen velmi málo, stejně jako těch zamilovaných - film spíš líčí běžný život na pomezí hranic, a to velmi upřímným a koukatelným způsobem. Ke zhlédnutí vřele doporučuji.
12 let v řetězech
Twelve Years a Slave, 2013, ČSFD
Film, který už si znovu nepustím - je ošklivý a nutí nás ptát se, jestli toto vše bylo nutné. Přesto bych jej každému doporučila vidět. Jsou kapitoly dějin, které bychom měli znát, a tento snímek, natočený dle skutečných událostí, jednu z těchto bolestných etap americké historie přibližuje velmi otevřeným, ač trochu surovým způsobem.
Vítejte ve Spojených státech roku 1841. Zatímco na severu jsou černoši bráni jako rovnocenní občané, jih je zmítán otroctvím v tom nejkrutějším slova smyslu. Jedním se "severních" černochů je i Solomon Nortup, otec od rodiny a šikovný muzikant. Po jednom z koncertů je ovšem zatažen do vězení pro utečence a brzy je deportován na jih, kde ho ziskuchtiví páni běloši prodají do otroctví, bez možnosti svou situaci jakkoliv vysvětlit. Jako bezejmenný otrok Solomon přežívá úmornou práci na plantážích celých dlouhých 12 let plných zoufalství, beznaděje, krutosti, prolité krve a slz. Njehorší je uvědomit si, že i když se šťastnou náhodou po této době dostane zpátky za svou rodinou, boj pro něj zdaleka nekončí, protože ty šrámy, co musela jeho duše vytrpět, se zřejmě zahojit již nikdy nepodaří...
No, Tarantinův Django Unchained se mi líbil více, ale i tak je to dost dobrý film. Solomon (ten opravdový, reálný) svůj příběh shrnul ve stejnojmenné knize a o otroctví nakonec i přednášel na univerzitách; zrušeno tedy bylo i jeho zásluhou.
Budu ráda, jestli vás některý z filmů zaujal. V hledáčku jsme jich měla více, jak to tak ale bývá, kvůli dovolené a dalším letním aktivitám jsem jich většinu nestihla. A schválně - najde se zde někdo z Brňáků, kdo se Filmového léta také zúčastnil? :)