Máta se dlouhodobě drží na vrcholných příčkách mého seznamu nejoblíbenějších bylinek. V zimě zahřeje, v létě zchladí.
Máte peprná (Mentha piperita), u nás nejběžnější varianta této hluchavkovité rostliny, je jednou z tradičních léčivek přírodní medicíny. Využívaná je především na problémy s trávením. Snadno rozpoznatelná je hlavně díky specifickému chladivému aromatu, za který je odpovědný obsah mentolu v listech.
Na čaj je máta vděčná. V marockých pouštích se stal mátový čaj dokonce národním nápojem - označuje se jako "tuareg" a jedná se o směs marocké máty, zvané "nana", a zeleného čínského čaje gunpowderu, obvykle v poměru 3:1. Podává se silně slazený; skvělý je k posezení u vodní dýmky. Pokud vrtíte hlavou nad nesmyslností horkého čaje v již tak dost horkém podnebí, tak důvod je zcela prostý - teplý čaj i ve vedrech mnohem lépe hasí žízeň než jakákoliv vychlazená alternativa.
K přípravě mátového čaje se můžou používat celé rostlinky v čerstvé i sušené podobě. Pokud mátu kupujete, koukněte se po marocké naně, je aromatičtější a chuťově podstatně lepší; v čajovnách se prodává kolem 50 kč/100 g, což je cenově mnohdy výhodnější než krabičková verze ze supermarketu.
My si doma děláme čaj domácí z čerstvých rostlinek, které rostou nadivoko na zahradě. Nálev je trávově zelený a výrazně voní.
Mátový čaj je ale vynikající i vychlazený (připravíme klasický horký čaj, počkáme, až zchladne na pokojovou teplotu, a teprve poté dáme do lednice). A já mám ráda i letní nečajovou variantu - do skleničky s vodou pár kapek citronu, několik lístků máty a nechat chvíli odstát v lednici. Osobně ale miluji mátu skoro ve všem - od balzámů na rty až po nedávno objevený recept na marokánské taboulé, kuskus s mátou (recept zde). A jak jste na tom vy? Taky mátujete? :)