Musée d'Orsay v Paříži

Pařížské Musée d'Orsay je bez diskuze nejkrásnější galerií, kterou jsem kdy navštívila. Muzeum je zaměřené na druhou polovinu 19. století, zejména pak na můj oblíbený impresionismus.

Orsay jsem navštívila již dvakrát, poprvé při mé první návštěvě Paříže v roce 2011, podruhé letos v září. Při první návštěvě byla část expozice uzavřená, a tak mě letos čekalo plno překvapení. Nakonec jsem byla ráda, že jsem si na galerii vyhradila většinu odpoledne, a ani tak jsem nestihla projít vše.

Muzeum je nádherné samo o sobě. Původně se jednalo o secesní vlakové nádraží od architekta Victora Lalouxe, otevřené roku 1900 ku příležitosti světové výstavy. Svému účelu však nevydrželo sloužit ani 40 let. V roce 1986 bylo nevyužívané nádraží zrekonstruováno a stala se z něj galerie, mapující právě období přelomu 19. a 20. století. Muzeum je díky svému původu prosvětlené a honosně řešené. Povšimnout si můžete i původních nádražních hodin.

Muzeum má tři patra, z nichž nejzajímavější je to nejvyšší, kde jsou vystavovány největší perly období impresionismu a postimpresionismu. Třeba mnou zbožňovaný Renoir a jeho Danse à la ville (Tanec ve městě) a Danse à la campagne (Tanec na venkově).

Nebo Van Gogh a Modrý pokoj.

Monet. Lekníny, Nymphéas bleus. Od Moneta je v Orsay obrazů opravdu moc, obdivovala jsem je desítky minut :).

Pissaro a moje srdcová záležitost, Pastýřka. Konečně jsem ji mohla vidět naživo!
Napravo La danseuse habillé, slavná baletka od Degase. V Orsay jsou totiž k vidění i sochy.

Osobně nejsem příznivcem blikání foťáků v galeriích, tak podle toho moje fotky vypadají :).

Dolní patro vás přivítá rozmanitostí uměleckých stylů od roku 1848 až po 70. léta 19. století, třeba Toulouse-Lautrecem. Mezipatro je věnované secesi v užitém umění - nábytek, šperky, bytové dekorace. Inu, je to zážitek od začátku až do konce.

Až budete unavení, můžete posedět v přepychové kavárně, která se rozkládá v část muzea, kde býval za dob nádraží luxusní hotel. Nebo na lavičkách lemujících celou vstupní halu, s výhledem na balustrádu s mramorovými sochami.

V době mé návštěvy byla součástí i menší výstava Splendeurs et Misères, mapující pomocí obrazů historii prostituce. Bohužel vstup do výstavních prostor zavíral více než 45 minut před plánovaným uzavřením muzea, s čímž jsme poněkud nepočítali (výstava byla maličká, za tu dobu bychom ji prošli 3x). Nechali jsme si ji tedy na konec a pak měli smůlu. :( Trvat každopádně bude až do ledna 2016 a všude po Paříži na ni můžete vidět plakáty.

Osobně se mi v Orsay líbí mnohem více než v turistům známějším Louvru. U Orsay je navíc vysoká šance, že si jej stihnete prohlédnout celé - na rozdíl od Louvru, který nelze pořádně projít ani za tři dny (a po pár hodinách procházení mezi exponáty má hlava z toho množství uměleckých děl tendenci prostě "vypnout").

V Paříži se dá mluvit o třech nejzajímavějších muzeiích/galeriích: Louvre, který mapuje starověk až 1. polovinu 19. století, Centre Pompidou, což je moderní umění od začátku 20. století, a meziobdobí přelomu 19. a 20. století v Musée d'Orsay.

Stejně jako ve většině pařížských památek, občané EU do 25 let mají vstup do Orsay zdarma. Fronta u vchodu vás může odradit, ale jde jen o rentgenovou kontrolu, takže se pohybuje svižně. Více o vstupném a aktuálních výstavách na Musée-orsay.fr.

Orsay rozhodně k návštěvě doporučuji, je úchvatné!