Jsou to dva týdny, co jsem strávila víkend u kamarádky ve Vídni. Jedním z důvodů, proč jsem se tolik těšila, byla i plánovaná návštěva Albertiny, slavné rakouské galerie. Letos jsem se trefila do výstav "Monet to Picasso", "Macro Micro" od Damische a kontroverzní "Retrospective" od Helnweina.
Albertina byla založená v 2. polovině 18. století vévodou Albertem Sasko-Těšínským, po kterém nese i své jméno. Nachází se přímo v centru Vídně, pro veřejnost je přístupná každý den od 10 do 18:00 a mláďata pod 19 let mají vstup zadarmo. Více na oficiálních stránkách. Navšíveno dne 4.8. 2013.
Monet to Picasso - the Batliner collection
+ Albertina contemporary
Rozsáhlá sbírka Batliner, označovaná za "klasickou modernu", sestává z děl od impresionismu až po současnost. Aktuální výstava, která z Batliner sbírky čerpá, se zaměřuje především na modernismus, impresionismus, fauvismus a ruskou avantgardu. Jde o stálou výstavu.
Degasovy baletky a jeden Monet
Ze známých malířů jsem rozpoznala díla Klimta, Renoira, Moneta, Degase... Zastoupený byl i slibovaný Picasso. Moc se mi líbily i pohádkové krajinky Emila Noldeho. Na výstavě bylo příjemné, že od každého autora obsahovala jen dvě či tři díla, takže mi přišla velice pestrá.
Ze současného umění, kterému byla věnovaná druhá část spodního patra, mě zaujaly především zajímavé textury od Richtera a přesně vedené, až geometrické nákresy ponurých budov od Angeliho.
Richter
Gunter Damisch - Macro Micro
Gunter Damisch je současným rakouským umělcem. Jeho obrazy jsou barevné, hravé, obrovské a silně ovlivněné expresionismem. Název výstavy Macro Micro vychází z hlavního námětu obrazů, které jako by zobrazovaly záběry z mikroskopů - různé malé potvůrky a pletiva rostlin (je zřejmé, koho si tvůrci SPORE vzali za vzor). Damischova tvorba je ovšem mnohem rozsáhlejší, obsahuje i koláže z novinových výstřižků a dřevořezby. Damisch se mi líbil převelice!
Damisch
Gottfried Helnwein - Retrospective
Helnwein je jedním z nejznámějších rakouských malířů. Jako stručný popis jeho tvorby mi stačilo upozornění u vstupu, že je výstava nevhodná pro děti a mladistvé, neb obsahuje násilí. Helnwein totiž zobrazuje především různě zraněné děti v obvazech, obličeje znetvořené lékařský náčiním; stejně tak se u něj objevuje častý motiv války, vyjádřený především na malých zkrvavených blonďatých dívkách, násilí obecně, prvky křesťaství bizarně přenesené do nacistických scén, dokonce i jeho plakáty s kreslenými postavičkami mají depresivní nádech. Výstava je hodně rozsáhlá a obsahuje třeba i soubor obrazů, kdy maloval znetvořené mrtvě narozené děti.
Co si budeme povídat, nebyl to zrovna můj šálek čaje. Jeho obrazy mají sice velmi hlubokou myšlenku, ale koukat se na ně nepotřebuji.
Helnwein
Rokovové interiéry
Vrchní patro Albertiny bylo věnované rokokovému umění - teda aspoň doufám, že jsem to správně odhadla na rokoko, popisky totiž byly jen v němčině. Jedná se vlastně jen o několik bohatě zařízených místností plných zlacení a drahého čalouněného nábytku, občas doplněných o dobové kolorované obrázky s bukolickými motivy. Na stěnách ale visely i malé skicy od Michelangela a Santiho, které jsem měla možnost vidět už na výstavě v prosinci 2010, kdy jim bylo věnované celé patro (více zde), a také obrazy Habsburků.
Celkově mě Albertina mile potěšila a doufám, že jsem navnadila na návštěvu galerie i vás. A o výletu do Vídně více v příštím článku :)