Výletování s familií v Jizerských horách :)
den 1. - Jablonec nad Nisou
Pršelo, tak jsme jako alternativu k horským túrám navštívili Muzeum skla a biž/... v Jablonci. O výstavě samostatně psát nebudu, takže jen ve zkratce - stálá expozice na dvou podlažích zahrnuje průřez výroby skla v Čechách, exponátů jsou tisíce, od hotových výrobků, až po skleněné trubičky teprve určené k výrobě. Skleněné korálky, nádobí, zrcadla, drobné postavičky... Krása :)
V dolním patře navíc byla výstava velice krásných oblečků, dopněných o luxusní šperky, bylo se na co dívat. A v Jablonci jsou nádherné secesní domy a vilky, jen jsou všecky skoro na spadnutí, což je dost škoda. A korálkové obchůdky na každém rohu, mamka byla v sedmém nebi a nakonec tam nechala několik tisíc za rokajly a vinutky na šité šperky :D
den 2. - bedřichovská přehrada
Bylo pořád pod mrakem a deštivo, tak jsme se vydali jen kousek nad Bedřichov, kde jsme byli ubytovaní, na Novou louku. Cestou jsme se cpali borůvkami a něčím, co jsme po celou dobu pokládali na brusinky, ovšem z našich brusinek se nakonec vyklubaly pochybné klikve bahenní. Ale chutnají stejně kysele, ja.
Zpátky jsme to vzali přes vodní nádrž, která se rozkládá nahoře v Bedřichově. Přehrady tu jsou zdobené krásnými kamennými věžičkami a určitě by to vypadalo moc hezky, nebýt té příšerné mlhy, díky které jsme neviděli na pár metrů. A kačeny tu zobaly přímo z ruky (no dobře, skoro z ruky). Tatranky a buchty s povidlama :)
Mrňa dobývající se do londýnského Toweru
den 3. - Železný brod a Frýdštejn
Železný brod je zajímavé městečko - hned po příjezdu na nás jen kousek od centra vykoukly kouzelné roubené chaloupky poznávacího okruhu Trávníky. A že stojí za vidění :) Celá procházka nás provedla podél dokonalých roubenek, kostela až k malému muzeu v roubence největší, Bělišti. Muzeum má několik místností, každá pak pojednává o nějakém období či tématickém celku spojeném s městem. Nejvíc mě zaujala školní třída a lidové oblečky :) Chodí tam málo lidí, přišli jsme okolo jedné odpoledne a byli prvními návštěvníky. Trávníky ovšem maximálně doporučuji :) A kousek mají krásný obchůdek s vinutkami, skleněnými perličkami.
Poté jsme se vydali hledat hrad Frýdštejn, zajímavou zříceninu napůl vytesanou do pískovce. Zašli jsme si několik kiláků navíc, bo se nějak popletl směr, ale nakonec byl cíl úspěšně zdolán :) Frýdštejn se mi moc líbil, vlastně z něj zbyla jen vysoká věž a pár komůrek ve skále, ale jsou zde evidetní snahy o opravu a zpřístupnění co nejvíce částí. Jinak hrad pochází zhruba ze 14. století a před tehdejšími architekty klobou dolů.
Frýdštejn
den 4. - Kristiánov, Černá hora a Čihadla
Poté, co jsme nechali auto na Luční boudě, vydali jsme se na výšlap do Kristiánova, zaniklé sklářské osady. Dodnes jsou tu patrné zbytky hutě, kde se vyrábělo sklo, hřbitov, kameny značící, kde stávala škola... V zaniklé sklárně se dají nalézt zbytky skla, knoflíků a tak. Krom pár novějších chalup tu zůstala jen jediná původní, Liščí bouda, dnešní malé muzeum. Tam se lze dočíst o přírodním a nerostným bohatství Jizerek a Krkonoš a samozřejmě i o Kristiánově jako takovém. Založil ho sklář Riedel v 18. století kvůli dostatku dřeva pro sklářskou huť. Po požáru na konci století 19. ale Kristiánov přestal být pro výrobu skla perspektivní, a tak víceméně zanikl.
Další cesta vedla na Černou horu - jedna z mála tras, která není vhodná pro kola, bo vede po dřevěných schodech uprostřed rašeliniště. Jinak jsou celé Jizerky vyasfaltované a na kola ideální (nacházejí se na náhorní plošině, takže žádné větší kopce). Rostla tu spooousta borůvek a brusinek. A taky jsme lezli na nějaké pochybné šutry úplně nahoře :)
Poslední zastávka byla rašeliniště zvaná Čihadla, dodnes "živá". Na Čihadlech dřív lovili čihaři ptáky, proto ten název :)
Čihadla
den 5. - Jizerka
Po včerejšku lehká oddechovka :) Zajeli jsme se podívat na osadu Jizerka, která byla, stejně jako Kristiánov, dříve známá sklárnami, stávaly tu dvě. Narozdíl od Kristiánova se ale osada zachovala v docela původní podobě, a je z ní příjemný turistický cíl plný hospůdek a ubytoven ve starých roubenkách a panských domech. Jizerkou protéká Safírový potok, kde by se měly, údajně, ještě dnes nacházet safíry. Prošli jsme se kolem rašelinišť, udělali si výlet až na polské hranice a mamka s Mrnětem se vymáchaly v potoce při hledání safírů :)
den 6. - Ještěd
Mamku jsme nabrali v Jablonci po celodopoledním nákupu korálek a pak udělali menší odpolední túru, výšlap na liberecký Ještěd. Výhled je odtama pěkný, ovšem stavba jako taková, byť považována za architektonický skvost, mě s těma tunama rozpadajícího se betonu nějak nenadchla. Dole jsme posbírali pár hříbků a jeli domů na lemonový pivo :)
překvapivě Ještěd
den 7. - Trosky
Cestou domů jsme se ještě zajeli podívat na hrad Trosky, nádhernou zříceninu, velmi citlivě opravenou. Trosky vyrostly na čediči, původně to byly lávové sopouchy. Na každém pak byla vybudovaná jedna věž, čímž Trosky dostaly zajímavé (a vcelku strategické) rozvržení. Celek je detailně promyšlený, škoda jen, že toho z hradu moc nezůstalo. Každopádně se místní snaží na této doslova turistické atrakci vytřískat, co se dá - divadlo, lidová keramika, meče, focení s dravci a tak. Ale to je asi dobře :)
trosky z Trosek
Závěrem - pěkná dovolená, počasí víceméně vyšlo (den, kdy jsme přijeli, lilo a lilo, takže vyhlídky nebyly vůbec růžové), jen ty asfaltky všude mě docela zlobily. Na druhou stranu, familie plánuje příští rok Jizerky zopakovat, tentokrát ale na kolech, tak uvidíme :)