Některé věci přetrvávají navěky. Život a smrt. Země a obloha. Dary bohyně - poznání a láska

kagrnitz: dekuji za zajimavy clanek s mnoha vybornymi postrehy.

ty vsemozne typy bombicek maji jasne puvod v tom, ze se vyrobci pokousi prinutit zakazniky k odberu pouze sveho zbozi - podobna situace je v IT se sloty a resi se vsemoznymi redukcemi. navic je tu i ta rovina, ze zbozi uz tak spotrebni, cini jeste spotrebnejsim - za rok (nebo za 5, 10 let) se bombicky zmeni a pero bude k nepotrebe. dalsi veci, kterou zminujete, je nekvalitni "bombickovy" inkoust. a neni to jen nizka kvalita, ale i prakticky nulovy vyber. v papirnictvi vam nabidnou bombicky kratke a dlouhe, obe vsak v barve indiga. presto ohromne mnozstvi per kaligrafickych vyuziva tohoto zpusobu plneni. preci, kdyz se poustite do kaligrafie, znamena to, ze mate nejake vyssi pisatelske ambice, ze chcete experimentovat... tyto experimenty preci nekonci u formy pisma, ale zahrnuji i zkouseni inkoustu a jejich pigmentu. predstava, ze budu do rucne vazaneho deniku, nejlepe z rucniho papiru skrabat modre jako prvnacek je mi dost proti mysli. na stranu druhou klasicke namaceni mi prijde casove narocne. jedinym resenim jsou zminovane konvertory. mimochodem, nez jsem na nej pripadl, plnil jsem bombicky injekcni strikackou.

kdyz uz jsem se zminil o kaligrafii, neda mi to, abych nepoznamenal, ze pro jakekoliv spojite pismo je kaligraficka nasadka, alespon podle meho mineni, nejlepsi volbou (nemluve o tom, ze psat bez ni novogoticky je temer barbarstvim).

preji plno podobne povedenych clanku.

Andres Kagrnitz