sargo: Obliba Babičky mě nepřestává lehce fascinovat. Četla jsem ji v průběhu času hned několikrát, v domění, že jsem netrefila správný věk na čtení, ale vždycky mi přišla hrozně slabá. A to mám Němcovou docela ráda - tedy, skoro všechno ostatní raději
Krysař mě na poprvé otrávil až na půdu, ten sloh mi přišel vskutku obskurní. Ale pak jsem ho četla nejspíš v nějakém jiném překladu a už mi jenom hrozně, ale hrozně moc vadilo, jak je to celé strašně nespravedlivé
Petra a Lucii si už vůbec nepamatuju, ani dojem z toho.
A to poslední zní tak děsivě, že po tom dobrovolně rozhodně nesáhnu.
boudicca: Nešahat na Babičku! Já si ji úplně užívala - nejlépe o tom svědčí fakt, že jsem přečetla celou sbírku všech povídek, ačkoliv na maturitu by mi bohatě stačila jen Babička.
Krysař je jedna z nejlepších knih, co jsem četla za poslední rok dva, ten obskurní sloh mi přišel úplně fascinující, docela mě mrzelo, když jsem to dočetla. "Překlad" by měl být pořád stejný, napsal to Čech, od roku 1928, kdy proběhlo přepracování, by měla být pořád jedna a ta samá verze
Je na tom hezky vidět, že vnímání literatura je těžce subjektivní
tlapka: Babička je divná kniha, podle mě dost přeceňovaná. Četla jsem ji předloni a byla to bída... realismus je fajn, ale ty popisy mě ubíjí. Po letošním semináři na téma Babička jí chci dát druhou šanci. Nevšimla jsem si, jak má stupňované a gradující kapitoly, tak to chci vidět na vlastní oči.
Krysař mě zklamal. Až ke konci to dostalo spád, bylo to sice dobré, ale čekala jsem víc. No a Petr a Lucie, to byl děs. Příběh sice dobrý, ale to byl tak unylý a přeslazený kýč... milenci z Paříže, jasně. Ale tohle bylo fakt moc... když to srovnám třeba s knížkou Romeo, Julie a tma, tak ta byla mnohem uvěřitelnější (hlavně v dialozích).
boudicca: Na Romea se chystám; Petr a Lucie mě taky moc nenadchli, na druhou stranu, mělo to aspoň myšlenku, znám mnohem horší knížky (třeba Balzacům Otec Goriot, málem jsem ho nedočetla ). Krysař mi přišel jako hrozně zajímavé dílo, úplně mě mrzelo, že je tak krátký.