Když Píše nepíše

 ...tak se nejspíš druží u kofoly :)

Vše podstatné již bylo řečeno. Na prvním oficiálním Píše Meetupu však padl návrh, aby každý účastník o akci napsal článek, a kdo jsem já, abych se konsenzuálně přijatému rozhodnutí protivila, když navíc o srazu začali psát i ti, kteří na něm nebyli.

Jsem moc ráda, že jsme se sešli a objevili nová společná témata. Já měla drobnou výhodu, že jsem část Píšáků již v minulosti poznala osobně, a tak jsem mohla tu lehkou nervozitu ze setkání s neznámem nechat odpočívat doma a jen se těšit, protože o setkání zdejší komunity jsem uvažovala již mnohokrát, ale nikdy jsem se z důvodu velkých vzdáleností mezi domovskými městy místních pisálků nedostala dál než za předběžné plány.

Velké díky patří hlavně Lvici, která se organizace ujala s jasnou vizí. Poděkování ale míří také Tlapce, vážící do Prahy cestu až z Ostravy, Julči, která se mnou jela Tlapku vyzvednout na nádraží, Raduš, že se u mě na víkend zabydlela a užily jsme si příjemnou after-party, Zlomečounovi, který se nenechal odradit jinak čistě dámským kolektivem, Sayonaře, že se vzdala odpoledne s elfíčaty a jala se nás bavit veselými historkami, milé Cayenne, od které se příště těšíme na zážitky z Finska, Rebarborce za její příjemnou společnost a v neposlední řadě i panu číšníkovi, který nás celé odpoledne obětavě obskakoval a ničemu se příliš nedivil.

Ráda bych také dodala, že ačkoliv už publikuji spíše na Blogspotu, na Píše jsem nezapomněla. Jak bych také mohla, když zdejší blog oslavil již 10 let? Moc se těším na příští setkání a doufám, že se nás tentokrát sejde ještě více, už jen kvůli těm zábavným článkům, které díky srazu vznikly.

Co říkáte, zkusit na jaře příštího roku Ostravu?