boudicca
Některé věci přetrvávají navěky. Život a smrt. Země a obloha. Dary bohyně - poznání a láska
Článek Chie Mihara
Komentáře k článku: Chie Mihara
sargo: Můj styl to není, ale líbí se mi - nevypadají nesmyslně jako něco, na čem si člověk nutně zlomí nohu. Velmi sympatické 
boudicca: Někde jsem četla, že Chie původně navrhovala ortopedické boty a že ten prvek pohodlnosti vsunula i do těchto módních a barevných záležitostí. Celkem bych tomu věřila
sargo: Tak to mu bych taky věřila 
Nakoukla jsem do obchodu - mno, vybrala bych si.
boudicca: Ha, v podobných tančím 
Bez těch přechodů lesk-mat je zvládne ušít i průměrný švec. Já jsem zamilovaná asi do deseti párů a kdybych se měla rozhodovat, byl by to velmi lítý boj
eithne: Když jsi to psala na Twitter, tak jsem si je googlila a náhodný vzorek, který mi to vyplivlo, se mi moc nelíbil. Musím ale přiznat, že všechny, co jsi sem přidala, se mi líbí moc. Není to sice něco, co bych nosila, (to asi souvisí s těmi podpatky,) ale dovedu si je představit vystavené na poličce
boudicca: Já taky, nejlépe všechny vyskládané vedle sebe 
Samozřejmě mají i bezpodpatkové, ale není jich moc. Nicméně chápu, že pohorky to nejsou, no
tlapka: Teda, tos mě dostala. Nejsem botomil a taková ta typická holka/ženská, co je vysazená na boty, ale tyhle mě dostaly? 
Prosím, až tu otevřou obchod - viď, že dáš vědět? Boty na podpatku nenosím, ale na zkoušku bych se v nich hned nesla jinak. A možná bych je pak nosila i jindy.
boudicca: Jo jo, v těch by se neslo Ono v obchodech se občas dá natrefit na pěkné a barevné, mám z loňska jedny oxfordky, které jsou hrozně podobné těm od Chie (a jsem z nich úplně nadšená), ale když chci, aby byly boty ještě pohodlné na celodenní klusání po městě, tak to už mám smůlu
Ale tak třeba jednou... Ježíšku? 