Některé věci přetrvávají navěky. Život a smrt. Země a obloha. Dary bohyně - poznání a láska

sargo: Na multiplexy nesahat! Vejdou se mi tam nohy!
Ačkoli francouzskou kinematografii jako takovou nevyhledávám, je fakt, že na festivalech se vždycky objevilo něco, co mě ohromilo nějakým zcela neamerickým způsobem (asi to začalo filmem Můj růžový život - dost by mě zajímalo, jak bych ho viděla, když už mám děti) a zůstalo dlouho v paměti (Dvojí život Veroniky asi napořád, i když jsem po letech na druhém shlédnutí zjistila, že jsem si v něm hrozně moc přibásnila ). A samozřejmě Pátý element, jedna z mých tří NEJ sci-fi O neodmyslitelné součásti mého dětství - Angelice - raději pomlčíme... a Fantomas... koukám, že by se jich našlo...