Sny a snění - 1. část

Ačkoliv si je často nepamatujeme, sny se nám zdají každou noc. Ať už jsou to noční můry nebo sny kouzelné a tajuplné, na které si časem rádi vzpomeneme.

Snění

Úvodem by bylo dobré seznámit, jak takový proces probíhá. Během spánku se opakují určité fáze, sníme jen u jediné. Když usínáme, dostáváme se do tzv. alfa hladiny (stejně jako u hypnózy, meditace...), mozek se zpomaluje - jedná se přechodné stadium mezi bděním a spánkem. Poté následuje "normální" spánek s krátkými obdobími aktivity. Dále se dostáváme do třetího stadia - NREM (non rapid eye movement - spánek bez rychlých očních pohybů). Jedná se o velmi tvrdý spánek, kdy je probudit spícího téměř nadlidský úkol :-) Po NREM následuje REM fáze s rychlými pohyby očí. Právě tehdy se spícímu zdají sny. Všechna tato stadia se během spánku vystřídají až desetkrát.

Tower - zdroj

Kvalitní spánek

...je nutností a základem :-) Doporučuje se necvičit aspoň 3-4 hodiny před spaním, protože pohyb rozproudí krev, takže nás spíše probudí, než pomůže usnout. Příjemná je před spaním teplá koupel nebo hrnek ohřátého mléka (ale ne kakaa). Samozřejmě není dobré pít navečer nápoje s kofeinem - káva, cola, ale i černý čaj. Neměl by se pít ani alkohol nebo kouřit, to dobrému spánku taktéž nenapomáhá. Chodit bychom měli spát až v době, kdy budeme unavení, ale ne přetažení, nejlépe každý den ve stejnou dobu. Ideální je spát 8 hodin, to ovšem záleží na každém z nás, jak je "nastavený". Nedostatek ani přemíra spánku se nedoporučuje, stejně jako  se denní spánek kvalitou nikdy nevyrovná tomu nočnímu.

Proč si někdo sny nepamatuje

Jak jsem již psala výše, sní opravdu každý, dokonce několikrát během jedné noci. To, že si ráno na sny nevzpomeneme, je dáno zřejmě tím, že se spáč vzbudí během jiných fází, než je "snová" REM. Řešením je natažení budíku o půl hodiny dřív nebo později. Nebo se vzbudíme, rychle vypnout budík, vyskočit z postele... a myslíme na to, kolik testů ten den ve škole píšeme nebo co nás čeká v práci. Tady pomůže čas a klid, ideální je si sny ihned po probuzení napsat někam do deníčku, co si večer nachystáme a pak se ke snu během dne ve volné chvíli vrátit. Stačí se vzbudit o pět minut dřív a nikam nespěchat, hezky v klidu si vzpomenout. A ono to najednou půjde :-)

Jaký je důvod snění?

Nikdo zatím přesně nezjistil, proč se nám sny zdají. Jsou teorie, co říkají, že si během snění člověk utřídí své zážitky, myšlenky - vše, co během dne utkvělo v paměti. Něco se "schová", něco "smaže", protože to podvědomí vyhodnotí jako zbytečné.

Další důvod je, že nám podvědomí vysílá jakési vzkazy a snaží se jimi upoutat naši pozornost - že máme nevyřešené problémy, jsme ve stresu a potřebujeme si dát pauzu atd. Během dne je sice vytěsníme, ale ve snech se vracejí zpátky se stále větší naléhavostí. To je zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč mívá tolik lidí noční můry.

Během snů také můžeme dělat to, co v opravdovém životě těžko. Mám na mysli různá omezení, zákazy, příkazy, povinnosti... Ve snu se na školu s klidným srdcem vykašlu a odpluji na druhý konec světa k amazonským Indiánům :-) Realizují se tak, aspoň podvědomě, naše nevyslovená přání.

Anebo jsou sny prostě vzkazy bohů - věřili na to lidé po mnohá staletí. A na každém šprochu pravdy trochu :-)

Něco málo z historie

O sny se lidé zajímali už od počátku věků. V době, kdy nebyla žádná technika, modely předpovědi počasí... jim přikládali velkou důležitost, protože s jejich pomocí dokázali (nebo se minimálně snažili) předpovědět záplavy, zemětřesení, úrodu či války. Lidé s prorockými sny byli vyhledáváni, aby "poselství" přednášeli samotným vládcům. Říká vám něco, jak Josef Egyptský vyložil faraonův sen o sedmi tučných krávách, po kterých přišlo sedm hubených? Josef  faraonovi pověděl, že po sedmi letech blahobytu přijde sedm let bídy. Faraon mu uvěřil a uložil zásoby. Po dané době opravdu přišla "hubená" léta - ale faraon díky snu věděl, co přijde, a tak uchránil říši od hladomoru.

Velmi známý se díky výzkumu snů stal Sigmunt Freud (1865-1939). Právě on přišel s tím, že sny vyjadřují naše nejtajnější přání. Zároveň věřil, že téměř každý sen má sexuální obsah. Carl Gustav Jung (1875-1961) s Freudem spolupracoval, ale teorii o sexuálním obsahun zásadně odmítal. Jung byl přesvědčený, že každý sen je jedinečný a správně ho dokáže interpretovat jen ten, komu se zdál. Takové poselství od nás k nám. O sny se zajímal i jejich další současník, Alfred Adler (1870-1937). Razil heslo, že pomocí snů lépe pochopíme sami sebe, naše komplexy i silné stránky.

S. Freud - zdroj

Pozn. Z důvodů větší rozsáhlosti článku jsem ho rozdělila na dva samostatné. Zatímco v tomto jsme se seznámili se sněním jako takovým, druhý díl by měl obsahovat různé typy snů, jak sny správně vykládat a něco málo o snářích.